Těžký život koňáka (nejen)pozitivkáře

Těžký život koňáka (nejen)pozitivkáře

„Kravení“ aneb výbuch nepříjemného chování

Hele zkušenost je taková, respektive jsou to dvě zkušenosti.  Jednak že nespolehlivost zvířátka jde nahradit právě tím, že začne věci, které ty po něm chceš, dělat proto, že chce něco získat on. Pokaždé když místo toho aby vyhověl, dělá kraviny, přijde o příležitost, a to znamená „žádný zisk“.  A on si to od začátku dobře uvědomuje.

Proto taky zkouší pořád tlačit, protože celý jeho život to byla strategie, která vycházela, tak by měla fungovat i teď.  Něco nechci dělat – zatlačím, udělám nějakou „kravinu“ = oddálím, nebo úplně zruším nutnost vyhovět.

A nebo v opačné situaci chci něco získat, třeba něco co mi nechtějí teď hned dát, tak zatlačím, udělám nějakou „kravinu“ a z člověka to něco vypadne hned. Takový malý ráj na světě no ne? 😉 Něco chci tak si to prostě vezmu… Celý život to tak funguje… a najednou, prdlajs… přestalo to fungovat! Panička má kokino a nedá ho, dokud neklikne, a klikne, jenom když udělám tohle…

0373Hergot, tak to tedy ne! Přeci nebudu pracovat, tohle přeci fungovalo mnohem lépe – bez práce! Zatlačím… a teď by měla panička zahodit pamlsky a prchat… ale ona ne, otáčí se a i s pamlsky jde pryč… tak to tedy ne… odcházet si nebude… zatlačím ještě víc… no a co se stane… panička jde pryč z ohrady, mimo dosah a tím pádem i to co chci… Sakra!

Prostě frustrace z toho, že věci nefungují tak jak by „měly“, tak jak byl celý život zvyklý… A to je ta druhá zkušenost… všichni koně, kteří si prošli klasikou, vyhni se tlaku, korekcemi, začnou v určitý okamžik práce pozitivním posilováním být přesně takoví.

Začnou tlačit, protože to byla strategie, která jim celý život vycházela. A protože teď nevychází, tak je to k vzteku, a dojde k tzv. výbuchu před vyhasnutím chování (vymizením chování).

Je to takové to, když přijdeš do tmavé místnosti, sáhneš po vypínači a ono nic. Furt tma… tak klikneš znova a ještě jednou dvakrát rychle za sebou. Hergot! Sakra! A pak jdeš měnit žárovku, nebo nahodit pojistky…

Rychlé cvakání vypínačem je přesně ono – výbuch před vyhasnutím chování. Jen koník nepůjde měnit pojistky, ale začne zjišťovat, co tedy bude fungovat, když už ne to původní chování.

Člověk se “jen“ musí udržet, a vydržet ten úsek, kdy se koník „vzteká“, že věci nefungují tak, jak byl doposud zvyklý…  Znáte to, takové to mimino uprostřed cukrářství nebo hračkářství, co řve na celé kolo, že něco chce a hned! A pokud rodiče nereagují, řve víc a víc…

Pokud by to rodiče vydrželi dost dlouho (nebáli se toho, co si o nich ostatní lidé pomyslí), během pár minut by děcko přestalo. Jednak by se začalo cítit unavené a jednak by zjistilo, že takhle plýtvat energii je k ničemu a začalo by hledat novou strategii, jak rodiče donutí hračku koupit…

No a tady nastupuje opět pozitivní posílení… Konečně zvířátko (nebo dítě) zapojilo hlavu a začalo přemýšlet. A to je přesně okamžik, kdy přestalo chování, které nám vadilo! První kritérium toho chování, které chceme a důvod pro klik, a odměnu!

Jen prostě vydržet, a být tam abys mohla v pravý čas přijít se správnou příležitostí… V okamžiku kdy bude pryč výbuch před vyhořením,  začne hledání nového chování, které přinese úspěch a ty budeš ten, kdo bude koníka směřovat k tomu chování, které ty chceš a zároveň jemu přinese konečně úspěch 😉

Prostě nedej se, vydrž 🙂 je to fakt jen o tom chtít strašně maličko a hodně nabízet… Stačí nám, že není „špatné“ chování protože to už je první krok „dobrého“ chování. A to hodně co nabízíme, je právě to, že se spokojíme s málem a umíme i to málo pořádně ocenit.