Texty k zamyšlení: Parťák do nepohody

Texty k zamyšlení: Parťák do nepohody

Občas se dostanu ke koníkovi, který si někdy v minulosti prošel podle všeho ne moc příjemnými podmínkami. Naučil se člověku nedůvěřovat. Potkával a poznával málo ze světa okolo, a tak se nenaučil jak se v něm chovat, jak mu rozumět. Každá nová zkušenost je pro něj i nyní v podstatě takové obrovské „WAU“. Někdy zajímavé a třeba i příjemné, jindy překvapení, kterého se lekne nebo bojí.

Člověka, kterého doteď znal, vnímal jako někoho, kdo jej odvede z bezpečí stáda někam, kde nejen nemá oporu v ostatních koních. A člověk pro něj díky předchozím zkušenostem není oporou v překonání a pochopení těch WAU situací.

Naopak, nejednou byl člověk zdrojem toho strašného, děsivého, stresujícího. Někdo na koho se nemůže spolehnout. Naučil se, že jediný kdo takové situace může vyřešit, je jen on sám.

Na Vás teď leží obrovský úkol tento pohled koně zvrátit. Ani ne tak se snažit získávat „důvěru“ jako spíš učit koně, jak se s problémy vypořádat. Právě ty okamžiky kdy se kůň zarazí a začíná zvažovat, co s problémem udělá, jsou okamžiky kdy váš zásah a nabídnuté řešení jak se ze situace dostat, je to co udělá další WAU ve váš prospěch. Moment kdy kůň dostane možnost vyzkoušet řešení, které jste navrhli, a uspěje v něm.

Mnohdy jsou to tak snadné věci jako prosté vzdálení se od „bubáka“ s takovou maličkostí, že vy nebudete ten, kdo jej od něj odvede či odtáhne na vodítku. Nebo dokonce zabrání utíkat „do bezpečí“. Ale budete ten, kdo udělá ten první krok směrem od bubáka a trpělivě vyčká, až se kůň přidá a teprve potom s ním odejde do bezpečí.

To co získáte, bude pocit koně „WAU, ono to fungovalo, WAU, on u toho byl člověk a dopadlo to dobře, WAU, on to byl člověk, kdo mě ukázal jak nebo kam je cesta z problému, WAU, on mě nikam netáhl, neomezoval vodítkem, WAU, on mě nechal se rozhodnout, WAU!!!“

Tahle všechna WAU je ona „důvěra“. Několik drobností, které můžeme nazvat pocit „kontroly nad situací“ kterou jsme koni umožnili. Skrývá se za ní několik zásadních věcí, na které musíme myslet, abychom skutečně mohli uspět.

Mnohdy se dostaneme do situací, které nečekáme. Je proto třeba tyhle WAU momenty plánovat a připravovat v „řízeném“ prostředí. V podstatě připravit situace, o kterých víme, jak koník bude reagovat. U kterých víme jak daleko od „bubáka“ se začne situace hrotit a nabídnout cestu ven ještě dřív než se na tuto pomyslnou hranici dostaneme. Kousek před touto hranicí, dřív než na ní dojdeme, nabídnou cestu, jak se z problému dostaneme.

Ne odtáhnout koně pryč, ne pověsit se na vodítko… Jen zastavit, otočit se od problému pryč, udělat první krok na prověšeném vodítku a trpělivě počkat až totéž udělá kůň a pak společně odejít. A cestou pryč nezapomenout dát najevo „ANO!, tohle bylo skvělé řešení, to jsi udělal moc dobře, mám z toho radost“.

S každou další zkušeností budete pro něj lepší a lepší parťák do nepohody.